Je na tobě, jak si mou poznámku vyložíš, napsal jsem to, co jsem napsat chtěl..

..a), b) nebo c)? Ani jedna možnost není správně.

Checht..

Rajto, znám pocit, když ti někdo podupe povídku, i když na ní urputně pracuješ a tobě se zdá být geniální a bezchybná, ale já jsem se na literárních servrech naučil jednu věc a to, že čtenář nejlépe ví, zda je dílko dobré nebo stojí za prd. Není totiž k dílku nijak citově vázán jako autor a může napsat své pocity z dílka - to jen k tomu, jak se vyjadřuješ ke kritikám (vypadá to, že ty jsi pastýř a čtenáři poslušné ovečky.

Ale tak to není. To ty jsi oddán milosti a vydáváš svou kůži na trh.)

Tvé chování a styl vyjadřování je jaksi v rozporu s lepším vychováním a už to vypovídá o osobnosti.

A na kritice Ann není nic špatného, jedná se pouze o slova a vyjádření názoru a myslím, že Ann to myslela tak, že není trestné psát taková témata, ale to, jak se s tématem zacházelo ve tvých rukou..

Nicméně, špatné kritiky nech plavat a pamatuj si jen ty pozitivní..

Dílko jsem nečetl. Byl jsem znechucen tvými kritikami..

Ztratila, ahoj..

..po dlouhé době jsi mne navštívila.. to mne těší. A ještě víc mne těší, že se ti povídka líbila..

..děkuji

Máš pravdu, vzniklo nedopatření a já si popletl hrníčky. Naprávím...

Děkuji za návštěvu...

Chech...

To mi ani nedošlo, že to má něco společného s raklamní kampaní mobilního operátora. I když je možné, že jsem byl podvědomě ovlivněn.

"mistrovskou řezbářskou prací " - vysvětlím. Povídky Odpolední siesta u... a Hodinářův příběh byly na počátku jedna povídka, ve které si hodinář dlouhé chvíle místo spánku (jak jsem to vyřešil zde) krátil vařením čaje. Rozsekl sem vedví a dopadlo to takhle. Není se potom čemu divit, když se opakují slovní spojení, které byla na počátku v jednom díle a její opakování příliš nevadilo.

Co je zvláštního na větě: "Až na podlahu dlouhé vlasy"

Popis hodin a Hodinářovy činnosti správně vyznívá jako neživý. Vždyť přece muž jednal pod vlivem kyvadla a život nějak neprožil.

Jak jsem psal už pro DodGe, jde o variaci na Boha, kde on sám neví, že je bůh...

Lamaski, po dlouhé době tě zdravím...

U téhle povídky nešlo o napětí, už název by měl navozovat klidnou atmosféru.

Ber to jako Shakespeara... :-)

Děkuji za návštěvu a potěšilo mne, že tě pointa potěšila :-)

S jednotlivými sortami bych si rád pohrál, ale příběh musel pokračovat... Kdybych se zasekl u čaje a popsal jej detailněji, tak by čtení odradilo více čtenářů-i tak to všichni nedočetli. :-)

Milý DodGi, předem ti děkuji za návštěvu.

Nejde o nesrovnalost, ale o úmysl. Ten muž byl strůjcem našeho osudu a dokud žil a trhal listy tak Země a celé lidstvo žilo s ním. Je to taková variace na téma: Bůh, který neví, že je bůh...

Kdyby trhal každý měsíc jeden list, tak by listů natrhal osmdesát, pak by umřel a svět (ten náš) by se dostal jen do roku 80 po kristu. - Pro vysvětlení snad stačí.

P.S.: Zítra přibude další kousek, budu rád, když ho obdaříš návštěvou. A mimochodem: Stav se na Písmák... někdy... :-)

Co by to mělo ztratit?

Myslím, že by to získalo.

Rozpoznal jsem totiž na fotu jen jeden strom. Zbytek jsou černé šmouhy...

A jakou roli hraje?

Co má fotka říci?

Něco jako:"Sakra, jsem nadobro připoutaný ke květináči?"

V podstatě máš pravdu. Květináč dokresluje celkový dojem z fota.

Rozmazané a celkově moc tmavé...

Myslím, že jedna věcička se mi tam nelíbí, a to ten strom (nebo keř?) v pravo dole. Trčí moc vysoko a ruší tu rovnost horizontu.

Opravdu jen maličkost...

Ta fotka je jaksi inspirující...

Jen bych příště uřízl ten květináč nebo co to je...

Zklamu tě, neviděl...

Děkuji za kritiky...

Pohled na věc autora stejného žánru potěší:-)

Až takovou poctu jsem si nezasloužil.

Jsem rád, že jsem ti tímhle dílkem udělal radost dříve než skončí zapomenuto:-)