Bouře
Zapomenuté místo bez času,
Měsíc a Slunce v nekonečném zápasu
jeden druhému se vzdává.
Kdo bude příštím vládcem nebes?
Hodiny k půlnoci se začnou smát
jak je ten letní večer bláznivý
když bouře začíná.
Divoký vítr přichází
v blesku, dešti,
kdo někdy pochopí tu moc bouře?
Ve větru černém jak eben
temné vlny naplňují stromy
Divoký vítr varuje
jen ozvěna zůstává ve vzduchu...
Následuj bouři (chci odejít pryč)
vede tě oblohou.
Následuj bouři tak náhle jasnou
jak stále narůstá.
Zdá se, že přichází ze všech míst
vítána v dračím doupěti
Prsty probírající se ve vlasech
tak se nebraň!
Ta magie přírody – čarovné bytí
Peklo nezná hněv
jen bouře zní čím dál blíž.
|