|
|
|
| |
Quo vadis, rodino?
Do parlamentu jde po třetí zákon o legalizaci svazků homosexuálních partnerů. Objevují se tradičně názory pro: částečně jim nevěřím, dost lidí pochopilo, že není pro jejich pověst stát v cestě pokroku; a objevují se názory proti: těm věřím, a jsou proti minulosti uhlazené a i lidovecký "prasečinkář" Tollner si dává pozor na jazyk. Lidovci v zákoně sice pořád vidí snahu zrovnoprávnit homosexuální svazky s manželstvím (no, to by si homosexuálové opravdu moc nepomohli), ale začali, rozumně, poukazovat na to, že by mělo jít o zákon obecně upravující vztah dvojic bez ohledu na pohlaví. A to mají pravdu, protože po přijetí zákona zůstane druh-družka mimo zákonnou úpravu, což jistě není spravedlivé.
S původní a provokující myšlenkou přišel Ondřej Neff: proč omezit svazek lidí na dva, kdy už na pohlaví nehledíme? Existují trojice spolu žijící a i těch se týká právo na informaci o partnerovi v případě nemoci, majetkové a dědické vztahy. Jistě se najdou i čtveřice a vícetice, ale tam už jde o nestabilní "makromolekuly". Nicméně není nepředstavitelné, že se rozhodnou právně svůj svazek řešit. A ke všemu mají proti svazkům homosexuálů nepochybný "rodinný" prvek: mohou v nich vznikat a být vychovávány děti.
Děti jsou podle mého nejslabším článkem manželských vztahů nového typu: ať už jde o svazky homosexuálů či makrosvazky. Pokud se psychologové na něčem shodují, je to vliv rodiny na utváření dítěte. Patrně se výchovou z nikoho homosexuál nestane, ale získá značně jiný, a v tomto případě benevolentní, názor na rodinu. Není vyloučeno, že instituce rodiny, už tak chatrná, dostane zabrat a definitivně se rozpadne. "Získávání" dětí může být v důsledku toho zcela jiné, není vyloučeno, že se s nimi bude "obchodovat", že se vztah dítě-matka rozvolní na vztah dítě-kdokoli, kdo ho má rád a postará se o něj. Lepší, horší? Kdo ví.
Existuje spousta názorů o tom co v současné době převratně mění svět. Obávám se, že jsme to - bohužel - my a naše názory na rodinu. Její budoucí podobu máme ve svých rukou, aniž víme, jaká bude. Jisté je jen to, že nás to ovlivní víc než počítače, Internet, klonování nebo drogy.
|
|
|