|
„Uhni kurva, začínáš mě trochu srát! To ti řeknu, že bych rači vez ty pytle tři, než čumět na to, jak se s tim vobsíráš.“
Buddy pustil černej plastovej pytel. Namáhavě ho táhnul po zemi. Kretén byl kurevsky těžkej parchant. Jedinkrát ho opustila ta jeho obezřetnost a už si veze prdel v pytli. Zasraná ironie. Mrtvola měl vyřešit Buddyho průser se skejťákem, kterýho omylem sejmul v domění, že pucuje ksift Kreténovi, a ten chudák pitomá nevědomky vytrh Buddymu trn nejen z paty, ale taky pořádnej trn z prdele. Prohnul se v kříži, aby ulevil bolestivě rozhejbanejm zádům a otřel si pot z čela. Mrtvola popad pytel a praštil s nim do kufru vomlácenýho folksvágnu. Musel na dveře kufru nalehnout celou svojí váhou, dvě mrtvoly jsou na jeden kufr přece jen pořádnej nával. Pak se otočil k Buddymu a zabodnul mu prst do žaludku. Buddy už si všimnul, že Mrtvola s oblibou zapichuje lidem prsty do žaludku, má to nejspíš bejt výraz nezvratitelnosti, toho co po takovym gestu Mrtvola pronese.
„Pojedeš se mnou, kašpare!“
„Sou i jiný možnosti?“
„Možná by pomohlo, kdybych ti udělal druhou díru do prdele, co?! Sedej!“
Buddy vlez do auťáku a chvíli čekal, než se dovnitř nasouká Mrtvola. Jen co vazba třísknul s dveřma, vytůroval už nahozenej motor a vodhráb to štěrkovou silnicí protáhlou zahrádkářskou kolonií ve stráni nad řekou.
„Kurva, to zas bude šéf pičovat. Mám sto chutí ustřelit ti víko vod piksly a naházet vás všechny do žumpy, kašpare! Máš kliku, že bych měl přivízt někoho, kdo ještě dejchá.“
Buddy se nervózně vrtěl na místě spolujezdce. Mrtvola ho upřeně pozoroval a čekal na jeho reakci. Pálil to nejmíň kilem po nerovný vozovce a ten vůl se ani nevobtěžoval sledovat cestu před sebou. Jak nějakej kurevskej gangsta z podělanýho americkýho béčka z třicátejch let minulýho století. Jen to hulil tim kilem.
„Koukám, mamrde, že ti neni do smíchu. Hoď se do pohody. Kretén to má za sebou. Ta vaše smradlavá bufetparta je bez hlavouna a ty si vezeš prdel k někomu, kdo tě může posadit na koně.“
Buddy zíral na Mrtvolu s votevřenou tlamou. Kurva todle kdyby slyšel Kretén, rozmyslel by si ty kecy vo vybílený myslivně a pucoval by teď nejspíš Buddymu řiť vzadu v depu ve svym hadrovym království. Měl smůlu, tuhle Mrtvolovu rétorickou lahůdku si už nemoh vychutnat. Buddy se trochu uklidnil. Zíral ven, jak se kolem míhaly domky a chajdy a stromy a úhledný zahrádky a uvědomil si, že se mu chce srát. Začal se zase vrtět. Mrtvolu to zjevně znervózňovalo, těkal očima z vozovky na Buddyho.
„Co se vrtíš, kašpare?“
„Nic...“
„Kurva neřikej, že nic, vrtíš se jak na nakopnutejch vejcích a budeš mi tady něco vykládat.“
„Potřebuju srát...no...“
Mrtvola se na Buddyho zase dlouze zadíval. Buddy by si v tu chvíli radši podvázal střeva. Stáhnul prdel a upřeně civěl do palubky.
„Pičo...“
Zdálo se, že se Mrtvola rozhod, že si nenechá nasrat na nový potahy. Zašláp to a smykem to vzal na postranní lesní cestu. Zastavil ve vysoký trávě u hromady zarostlejch klád.
„Hni sebou, kašpare...času neni nazbyt...“
Buddy vyskočil z auťáku a skokem byl za kládama. Přičapnul a úhledně natočil kabel do dokonalý spirály. Měl pocit neuvěřitelný úlevy. Vypadalo to, že se jeho průser začíná zdárně řešit. Vobě mrtvoly sou nasoukaný v kufru a sudy s louhem na ranči nějakýho pošuka tuhle záležitost uzavřou. Vrátí se pak do depa, nalije si cemr pořádnym lokem lihu a přetáhne Esmeraldě čáru, možná na ni pozve celou partu, aby jí pořádně vyprášili kožich, svini! Stejně za celej tenhle průser může vona, štětka. Buddy se ušklíbnul, uškubnul trs trávy, vopucoval si zadek a zas byl skokem u auta.
„Kůrva...“
Buddy se zarazil. Mrtvola se v auťe natočil přes nateklý ramenní svaly.
„Co je, pičo?“
„Kufr...“
Mrtvola se vysoukal ven, zatimco Buddy zcepeněle civěl na votevřenej kufr folksvágnu.
„Mamrd, sto blbě zavřel!“
„Dyť sto zavíral...“
Dneska se už podruhý v ruce Mrtvoly vobjevilo ono malý dělo, kterym Kreténovi udělal z ksiftu aerosol. Buddyho udivila rychlost, s jakou se tak stalo.
„Ještě jedno slovo! Jediný slovo a vyplnim tu mezeru v kufru tvojí studenou prdelí...sedej, kašpare!“
Buddy sebou hodil do auta. To už seděl Mrtvola za volantem s nohou na podlaze a kroutil volantem jak pominutej. Buddy vyjeveně zíral na nateklýho kolohnáta, z kterýho se v mžiku vyklubal akrobat mrštnej jak kočkodan.
"Vocas, jestli tam ten studenej nebude, seš v pěknym průseru!"
"Tadle replika už začíná bejt svinsky vomletá, kurva, ještě jednou to uslyšim a ustřelim si víko vod piksly sám!"
"Tvůj boj..."
Mrtvola zařadil druhej rychlostní stupeň a popohnal svůj koráb štěrkovou cestou mezi ploty rozblácenejch zahrádek. | 
