„Seš v pěknym průseru, vole!“
Kretén stál opřenej o stěnu tunelu. Nohu přes nohu jak nějaká štětka. Culil se jak mílius a upřeně mu zíral do očí.
„Seš v prdeli, na tohle budu těžko zapomínat. A nezkoušej žadný levárny.“
Na důkaz toho, že by fakt nebylo dobrý nějaký levárny zkoušet, hrábnul do kapsy usmolenýho pletenýho svetru a vytáh vomlácenou čezetu.
Kde to ta svině vzala?! Kurva! Tak to sem fakt v hajzlu. Ta děvka mě sedře z kůže.
„Kurva Lojzo, nedělej píčoviny, potřebuju s nim helfnout, pak si dělej co chceš!“
„Za tohle tě bude prdel bolet ještě svinsky dlouho.“
Kretén se netajil svojí náklonností k tý půlce lidstva, co si v trenkách hřeje koule. Pak mu nemá Esmeralda vojíždět parťáky. A ten vocas se drží pravidel tlupy jak hovno podrážky a vodpálí tě z gangu i když jí vomylem šáhneš na kozy.
„Hele, vovážu si prdel pentlí a je tvoje, ale teď mi kurva helfni s timhle volem!“
„Nojo chlape, to nebude jednoduchý, myslíš, že je prdel zbavit se mrtvoly? Podivej, zkusim brnknout jednomu známýmu. Měl by si s tim poradit. Ale nebude to levný. Teď si budeš kurva mejt kaďák každej den, rozumíš!“
„Komu chceš do hajzlu volat?! Musí to bejt rychlovka. Někdo nás tady zmerčí a sme v prdeli!“
„Se uklidni vole, dřepni si na zadek a čekej, du to zařídit. Ať tě ani nenapadne vymejšlet ňáký hovadiny!“
Kretén byl v klidu. Byl sebejistej, jako by měl kdovíjakej trumf v rukávě. Vyhrabal se listím do svahu, klouzalo to a on nadával jak špaček. Buddy se posadil na igelitku a vytáh nejdelší nedopalek z kapsy hubertusu. Ruce se mu třásly, že ho div neudržel mezi prsty. Potahoval z cigára a civěl do vody. Bylo ticho. Zkurvený ticho, nahánělo mu hrůzu. Rozmlácenej obličej toho smrada ho zas rozčiloval. Kurva! Nebejt tý zasraný štětky Esmeraldy, stalo by se hovno, válel by si teď šunky ve svý hromadě hadrů v depu a chlastal iron nejmíň z litrový flašky. Jako ten večer, kdy ta smradlavá kurvička klopejtla a svalila se mu rovnou do klína. Zbytečně neotálela a hrábla mu do kalhot. Nechápal, jak něco tak vodpornýho, jako jeho vocas může strčit do huby. Nemyl ho, ani nepamatuje a ta šlápota si ho nasouká rovnou mezi zuby. No co, jak je ctěný dámě libo. Zapálil si cigáro, rozvalil se do smradlavejch dek a celej svět mu byl u zadku. Esmeralda na něm rajtovala a vejskala u toho, jako když ji na nože berou. I to mu bylo u zadku. Když vycáknul, odhodil zbytek cigára a zapnul se. Esmeralda se natáhla vedle něho, volizovala se jak mlsnej pes. Když se ráno probudil, zíral rovnou do rozesmátý Kreténovy tlamy. Promnul si oči, Kretén tam stál pořád a culil se, tak jak to umí jen on, kejval hlavou a tvářil se u toho, že by se vám z toho stáhla prdel.
„Seš v pěknym průseru, vole!“
Taky že byl. Jestli von se někdy z těch průserů dostane. Problém je v tom, že mu je všechno u zadku. Proto se taky dostal na ulici. Ale to je dlouhá historie. Teď ho zajímal kluk s kaší místo vobličeje a Kretén, kterej ho má totálně v hrsti. Přemejšlel, jestli by nebylo lepší dostat se do lochu. Pak to ale zavrhnul. Nakonec Kreténovi zdrhne snadno, z lochu už by to šlo hůř a přes prdel by dostával tak i tak. Navíc se děsil představy nějakýho řádu a disciplíny, z toho se mu loupala špína za krkem.
Kretén se za nim zjevil jak kdyby spad z větví.
„Vole, seš v tom průseru až po uši, ale známej nám pomůže.“
Buddymu pořád nedocházelo, vo jakym známym to Kretén furt mluví. Jediný znamý, který má je banda zavšivenejch nýmandů a ty by jim oběma pomohli tak maximálně do hrobu nebo ještě většího průseru. Změklý mozky, játra jak šutr, kloudná věta vzácnější než vepřový na židákově talíři a takový hovada, že by jim mohli pomoct?! To toho smrada rači převrátí rovnou do řeky a veme do zaječích. Zašije se někde na druhý straně republiky a bude doufat, že ho flojdi nevyčenichaj.
„V klidu, Buddy!“
To je snad poprvý, co mu Kretén neřek vole. Položil mu ruku na rameno a culil se na celý kolo.
„Mrtvola je na cestě, poradí si s timhle cápkem a my si pudem válet cemry do depa. Mám v záloze kanďák prvotřídního lihu, vole! Propláchnem si tlamy a pak se ti mrknu na svěrače.“
Rozchechtal se a dřepnul si vedle Buddyho.
Ták, Buddy, teď seš fakt v pořádnym průseru! |