Zraňující ranhojič

Máš talent

v jedné větě

říct vše,

co nechci slyšet,

mistr nevědomých faulů,

které by snad

tolik nebolely

nevědět,

že mě vlastně

máš docela rád,

a tak po každé

nové jizvě

mám plný toulec

ostrých šípů,

být poblíž

v tu chvíli

asi bys jen mlčel,

ve svých očích

nepochopenou

bolest:

proč říkám věci,

které bolí,

vždyť nevíš,

že bys ublížil.

Tak polknu

jedovatou slinu

a počkám až tvůj úsměv

vyléčí další z ran.