blížím se k tobě tiše
kladu kroky v ranním mrazu
roztáhla jsi svá ocelová křídla
nádherně se lesknou, olejově
dnes bereš mi dech více

za rozbřesku, když svlékáš stín
obléknu si tě jak cvrček kabát
ty dýchat začneš, já dech zadržím
vidíme se nazí svými dotyky
dnes jiná jsi a kopeš!

že nevěrná jsi byla! s kým?
byl to doktor? nebo ten mladík?
spíš doktor, dnes vyhnul se mi
vidíš? dívej se přímo
necukej mi s pohledem

pojď, doma se chvíli rozloučíme
příště bude zas vše dobré
obrať naše oči ke tvému domu
nekřič na mne všemi světly
a neumírej v mých rukách

už nás přerostly stromy

a v tisku vyjde krátká zpráva
byly přerušeny lety...