Jaké však bylo moje překvapení,když jsem zjistil,že stále žiju.Hned v následujícím okamžiku jsem si uvědomil důvod.Paprsek,který už se blížil,aby mě zabil,byl vychýlen a pohlcen mým prstenem.Ještě víc než já byl ovšem překvapen Salmonus.V první chvíli se nezmohl na jediné slovo,pak zasípal a zrudl vzteky.
"Ksakru,jak je to možné!!!"Vždyť prsten by měl jít ovládat jen tajnou řečí."
Pak se prudce vztyčil a zmizel tak náhle,jako by snad ani nikdy neexistoval.Jen v uších mi ještě chvíli zněla jeho poslední slova.
"Já se vrátím!!!"
*********
Pomalu jsem rozmýšlel o té nečekané návštěvě.Už mi bylo jasné,že zde není nic normální.Jde zde o magii a prsten s notesem zde hrají hlavní roli.Ten Salmonus se zmínil o tom,že prsten jde ovládat jen tajnou řečí.Bylo nade všechny pochyby,že onou řečí je psán text v notesu.Pomyslel jsem si,že bych měl zřejmě zavolat profesoru Lithurstovi,jestli již nějak pokročil.Ozval se až po třetím zazvonění.
"Tady je profesor Lithurst."
"Dobrý den profesore,chtěl jsem se jen zeptat,jestli jste již pokročil s analýzou textu v tom notesu?"
"Ach,to jste vy,Abrahame.Musím vám bohužel sdělit,že neodpovídá žádnému v současnosti se vyskytujícímu jazyku."
"Víte,pane profesore.Měl jsem před chvílí velmi podivnou návštěvu.Abych pravdu řekl,víc než podivnou.Snažte se mi prosím věřit.Víte,dá se předpokládat,že zde máme co do činění s magií."
"S magií?Nemyslíte,že příliš mnoho fantazírujete?"
"Ne,to si opravdu nemyslím.Víte,zažil jsem velmi podivné setkání a myslím,že bych již určitě nežil,nebýt toho prstenu."
Pomalu jsem mu převyprávěl průběh předchozí "návštěvy".Na druhé straně bylo chvíli ticho.
"Nuže,Abrahame.Hypnotizér říkáte.A paprsek vystřelený z jeho paží.To je opravdu velmi neuvěřitelné.Ale je-li tu alespoň nějaká možnost,je třeba dát se po této stopě.Je-li v notesu opravdu nějaké písmo,dříve užívané při magických rituálech či zaklínáních,pak budu pokračovat ve hledání tímto směrem.Snad budu úspěšnější."
"V to také doufám.Ale myslete na to,že možná nejste v bezpečí.Ke mně se ten Salmonus dostal zcela bez problémů,takže vám zřejmě hrozí značné nebezpečí."
"Není vyloučeno,že máte pravdu,ale myslím,že ještě nějakou dobu není důvod se obávat.Já se nyní naplno pustím do pátrání a večer se sejdeme u mě doma.Zvu vás na večři.To už snad budu vědět víc.Pak uvidíme,co a jak."
"Děkuji za pozvání,profesore.Ale přece jen,dávejte na sebe pozor.Nashledanou večer."
"Nemějte obavy,Abrahame.Nashledanou."
Nemějte obavy.Jenže ty já jsem měl.Ale co,do večera se snad nic nestane.
*********
Profesor Lithurst položil sluchátko.To je nečekaný obrat událostí.Tak se ke slovu hlásí opět ta magie.Co jen všechno v mládí zkusil,poté,co se s ním spojil Velký mág.Ale myslel si,že tím už je navždy pokoj.Roky plynuly,mladý Benjamin pomalu dospěl,vystudoval,stal se profesorem lingvistiky.Na mága už pomalu zapomněl.Teď se mu však ve vzpomínkách vybavila poslední slova Velkého mága.
"Tvá pomoc pro mě byla nedocenitelnou.Děkuji ti,Benjamine.Však mám takový mlhavý pocit,že se nevidíme naposledy.Ale mohu se mílit.Sbohem."
Ano,tato slova teď profesorovi vytanula na mysli.Dobrá,možná měl Velký mág pravdu.Ale teď již nemohu více otálet.Musím jít zkoumat staré spisy.