Pondělí
nastaví
knoty svící proti větru.
K sfouknutí.
Úterý
naplní
fontány těla touhou.
Středa
pak
zabalí mě starostmi
do
krepových papírků,
jak
fondánky na vánoce.
Ve
čtvrtek
neklidný
spánek loutky mám.
Ptám
se…ptám
cítíš
se taky sám ?
Prám
u přívozu bez vody.
V pátek
vpodvečer
osmažím
své trable na pánvičce.
Okořením
skvrnami svého intelektu.
Přečtu
si v srdci
oddíl
s názvem Láska
při
sklence vína.
Z dálky
vzlíná mi do sluchu
tvůj
sametový hlas.
Sobota
chlácholí
zjitřené já..
zelení,
vůněmi květin.
Koupe
v potu dřiny.
Topí
splíny v plujících oblacích
barvy
smetany.
Neděle
voní
pečením a vím,
že
smete mě
jak
drobek z kraje stolu, pilinu z krovu.
Znovu
začnu bojovat
s tou
sedmihlavou saní.
Za
čas v cukrárně i tančírně.
Tvá.
Mírně
opotřebovaná…Carmen.
|