Jak je ten čaj dobrý

s trpkým dozvukem

jara

kdy je dopolední bar

úplně prázdný-

-práce volá zbytek populace

k línému sezení za pracovním stolem-

můj teplý čaj vsakuje jaro pytlíkem-

-barvy růží a ibišku

vůní romantického podvečera

chutí otočené slámy

po dlouhé zimě-

medem vše osladím

z ibiškové je staromódní růžová

vůně ztrouchnivělého pařezu

vše se mi vlévá do úst

ten jeho žár je skoro nepatřičný

přilétajícím vosám

na pozadí smutná oblaka páry

že nám zakrývají léto kapkami

tohoto žalu

vše se vlní ve větru vzdechů

tráva ztrácí svou svěží barvu-

-jinak kontrastní s okolním děním-

kreslím si na ruku bubliny

barvy vše vynahradí

mé vlasy si s větrem pohrávají

nechají se jemně obtékat

a osvěžit tou ironií jara

na rozdíl od toho čaje

ze kterého je mi na zvracení

kapky vody ho pořád ředí

energické efekty hladin šplouchajících tekutin

jedna přes druhou

jedny důsledkem druhého

proto pořád piju

i když nemám žízeň

ani chuť po konci jara