|
Myšlenky o lásce
Z kamínků a zrnek prachu na chodníku,
-možná bude se Vám to zdát k smíchu -,
snažím se vyčíst, co myslet si má,
když vlahá kapka deště na ně dopadá.
Zda řídí svoji cestu atmosférou,
zda někdy nazve svůj let z oblak aférou,
zda správně vybírá si místo svého dopadu,
či dá od Slunce nebo jiných kapek na radu.
A možná milují se kapka vody a zrnko písku,
a touží dostat se k onomu vysněnému místu,
kde ztratí se jejich živelné rozdíly,
a jejich společný život nebude dělen na díly.
Kdy kapka zůstane už navždy kapkou dešťovou,
neodpaří se na další cestu oblohou,
navždy už bude chladit tváře pískovému zrnku,
a společně budou sluneční paprsky pít z jednoho hrnku.
|
|
|