Vrány zpívají o mé vině

a listy v dáli plují po hladině.

Tam, kde utopil se můj hřích,

tam, kde neuslyšíš více,

šťastný smích.

A zemřely stromy,

vyhasly staré svíce.

A sníh zalehl domy,

jako vždy před zimou.

Smutným obzorem mraky se linou.

Už konec mámení, už konec frašky.

Už nemusím vstávati bolestně a plačky.

Teď vše je, jak má být.

Teď nemusím k měsíci smutně výt.

Teď vidět je všechen smutek v kraji.

Teď v srdci zamrzlém,

….ledy už tají.................