Modré z nebe

Jsem dnes tolik unavená

a chce se mi spát,

ty vjedeš rukou nad kolena

a zašeptáš: ,,Mám tě rád.‘‘

Únava tak rychle zmizí,

tvá ruka mi není cizí,

pak hlava se mi zatočí,

jen ruka tvá mi nestačí.

Ty spaluješ mě touhou

a já chci v sobě kousek tebe,

pak na tu chvilku pouhou

sneseš mi i modré z nebe.

Tak bude se mi lépe spát

a nechám si něco zdát,

až do chvíle než ten sen

zažene zas příští den.