Teď už flétny smutně padají
jako rozžhavené zlato
volným časem soumrak prolíná
Dnes v noci na sever zapadá průvod lampiónů
festival v mlze se ztrácí
bojím se smíchu v ulici
Za zvuku slunce meškám v básnění
kvetly nám kdysi stuhy vítr a déšť
záclony v kloboucích hovoru
vzácnými koňmi jsme vítali zeleň vrb
vycházím do noci zlehounka a raději sama
květy zlatem protkané na spáncích
ve stínu jíní vítr
tak voní švestkové červánky
když započne večerní jaro
podvečer je tažený kočár v císařském městě
Kolikero vína v srdci člověka
jsme tehdy oplývali
a chtěli jsme zastínit
Kde asi vyvolám zelená pírka ze svátků zvláště slavnostních
|