|
Chtěl jsem psát
Chtěl jsem psát o hbitém drozdíkovi, který poletuje nad přezrálými klasy, protřepává křídla v křišťálu vod a štěbetá o japonských ostrovech, které nikdy neviděl, ale slyšel o rozkvetlých stromech cukrovaných růžovými lístky.
Avšak můj drozdík byl chycen, oškubán a sněden s džemem.
Chtěl jsem psát o maličkaté chobotnici, jež nezná hranic v hlubinách a potuluje se prohřátými zálivy od břehu ke břehu, tančí chapadly egyptské tance a pod vodou někdy stepuje.
Avšak má chobotnička byla chycena, osekána a snědena s knedlema.
Chtěl jsem psát o louce sypané barevnými květinami, jež voní víc než září kolorem; pastelky si pozvaly na návštěvu.
Avšak má louka byla snědena dobytkem, který snědl lidský.
Zatrpkl jsem a zapomněl…
Zašel do restaurantu na české víno z Francie,
dal si chobotničky v drozdí omáčce
a v sytosti – žaludečních myšlenek - lehl si na louku;
žmoulaje barevné okvětní lístky, začal jsem psát a psát a psát.
O tarantule.
(02/2002)
|
|
|