Po setmnění
Uslyšíš hlasy nočních ptáků,
dřív než tomu uvěříš,
na starý pokoj
starý dům
padne těžká černá mříž....
Oči jsou podtržené nočním stínem
zorničky rozšíří dvě kapky strachu,
rty dobarvené pitým vínem .(Snad...)
U svatojánských ohňů roztanči se,
kočku co zkříží cestu
hladit zkus
a oblékni si černé sametové Blues...
Havran tvůj průvodce si čechrá peří,
kyvadlo houpe se a otvírá se tisíc nových dveří...
Projdi tím labyrintem snů, iluzí a skrytých pravd,
zanech svůj otisk na deskách starých knih....
Anděl padlý ti hraje pod balkónem
spánek už tlačí na víčka,
píšťaly světa znějí známým,
posmutnělým tónem
o zhaslé lucrně
o dívce v zahradách.
|