Lhostej (Občasný) - 10.2.2006 > Pozdější neživot Veroniky /2054/
Zadrhla zubem o kořen Šplhá se Drápe kmen
Tuhne v ní otázka Co že ji hladilo po šedinách
Posledních XX let leží jen V pavučinách
Zkouší mravenčení Šlehání kopřivou
Chtěla by rozdýchat Teplo v těle
Pochytat vzpomínky Znovu je uplést v celek
Klopýtla o jabko Svět se s ní zatočil Na bok
Kostmi si hodila Řekly jí Pokračuj vesele dál
Zatímco zvedá se Kolem ní odrůstá kraj
-
Zarůstá V zahradě Svíjí se smíšené kytky
Opodál zmateně Sní z ucha Krmí se ptáčci
A čtvero ročních Smrsklo se v jedno Je čas.