Morana

Jednou přijde den, kdy dřív se začne smrákat,

oblíbenou značku, jemně zbavím špuntu,

temná dámo hubená, přirovnána k luntu

v tříčtvrtečním taktu, co někde bude hrát

roztančíš kolem svět. Půlnoční motýli

ochladí teplý vzduch vějířů tisíci

ze sametu křídel a díky měsíci

osvítí parket. Pak já mírně opilý

přijmu tvé pozvání volenkou bizardní.

Dobře vím, pohladíš. Doteky výsadní

vše promění na svět beze všech vádů.

V tanci a objetí čas s tebou strávím

dřív než se posledních starostí zbavím

poslední kroky dozní až v Hádu.