Herci

Já miluji ji- ona miluje mne…

Nevěříme si- navzájem- ani sami sobě!

Spolu jsme na jevišti…

Spolu nakupujeme…

Spolu spíme..a nevěříme- jeden druhému- ani sobě samým!

Hrajeme-A to s úspěchem!

Tleskají…Všichni nám tleskají…

Spolu se klaníme…Opona padá…

Hlediště je prázdné- téměř prázdné…

Jedna žena zůstává sedět na svém místě- nikdy neodchází….

Představení skončilo! Musíte odejít- paní!

Zůstala na svém místě- usmívá se-nikdy neodchází…

Lidé se vracejí domů- zpět do svých městských bytů- zpět do života-vlastního života!

My- herci se vracíme jen do svých městských bytů- představení je naším životem..

Jsme součástí hry- herci života…

Hrajeme si na lásku, na bolest, na vojáčky se svými dětmi…

Hrajeme si na život- život hraje si s námi!

Spolu tramvají vracíme se domů…

Děti už spí- je pozdě- hrát si na mámu a tátu!

Tiše, ať se neprobudí!...

Vaří mi čaj- ,, půjdeš spát?“…Zní z kuchyně její tolik mně známý hlas- nejen mně!

,,Za chvíli lásko!“

,,Nech, prosím, rozsvíceno- ať se nepřerazím.“

Políbí mě- šeptám- ,, miluju Tě“…

Nevěříme sami sobě- si navzájem…

Jsme herci- dobří herci!