Držet tě za ruku,
když lidé z ambulance
spustili kolem mě
své rituální tance,
jen aby zubatou
prohnali humnama,
vše v těle zůstalo,
kde v těle zůstat má,
držet tě za ruku,
když v jednom okamžiku
mával jsem penízkem:
hej, chmurný převozníku
s bidlem a černou kápí,
přistav svou lodici,
která se nepotápí,
protože za vodou
už nic jiného není,
než urna života,
prázdnota zapomnění…
…jenže tvé zápěstí
mě nedá zlému starci,
jinam veď bárku svou,
zde nemáš žádnou šanci,
ten tady je můj muž
a hájím si ho sama
před všemi kostlivci
i s jejich příšerama,
kdyby vás sto bylo,
já vyrvu vám ho z pracek,
tak zmizte v podsvětí,
než na vás vezmu klacek…
…to říká mi tvá dlaň
a její teplý stisk…
…pro tebe, drahý můj,
nicotný každý risk,
držím tě za ruku
a vytáhnu tě z víru
a s tebou zachráním
i naši lásku, víru,
nepatříš do chladna,
vždyť celý sršíš žárem…
…jsem šťastný, miláčku,
i když jsem na sračku...
...kdo mi dá více darem?!
|