Mám v sobě stamilióny pocitů
zítra už tomu bude jeden rok
vzpomínky vylézají z úkrytů
spousty chutí v jediný lok

Vzpomínám ležel jsem na zemi
ze všech stran slyšel jsem zpěv
myslel jsem že co vidím zdá se mi
vtom opustil mě ethanolový hněv

Vzpomínám tyčil se nade mnou stůl
ze spodu napsáno „save your toys“
v tom ona průhledná - tak napůl
to je chvíle kdy jsem spatřil Eloise

Nikdy jsem neviděl tolik živé krásy
kolik se po čtyřech ke mně mířilo
na chvíli utichly i nejsilnější hlasy
stvoření podobné andělu se mi zjevilo

Pohybovala se jako stín ve tmě
v očích ledový klid ale rty hořely
přiblížila se blízko na dotyk ke mně
dotkla se mě vlasy co tak krásně voněly


A co se stalo dál?
Políbil jsem ji a dodnes jsem její král