|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Pozvání do Salmovské
Nechtělo se mi.
Ale když si rabako dala tu práci sejít se se mnou osobně, aby mne přemluvila, nedokázala jsem odmítnout.
A když už jsem to slíbila, považovala jsem za správné i vypracovat “domácí úkol”, tedy příspěvek na dané téma.
No a protože rabako nejspíš usoudila, že slovo fusekle by mě mohlo (nevím proč) pohoršit, řekla mi, že tématem jsou ponožky.
Při slově ponožky se mi automaticky vybavuje jeden jediný obraz, který jsem zkusila ztvárnit ve verších.
Po nožkách tvých já budu lkát,
až budu smutná tůze.
Než nahatý muž v ponožkách,
co směšnější být může?
Pak se mi to zdálo noc krátké, tak jsem to trochu rozpracovala:
Já vím, měl jsi mě vážně rád
nosíval jsi mi růže
dovolil jsi mi se ti smát,
což často zlobí muže .
Po nožkách tvých já budu lkát,
až budu smutná tůze.
Než nahatý muž v ponožkách,
co směšnější být může?
Za to, že js i se nezlobil
pro úsměv pobavený ,
kdykoli by ses objevil
máš dveře otevřený.
Jenomže pak jsem se v pozvánce na Totemu dočetla, že témata jsou hned dvě, totiž “zvíře a fusekle”.
Nezbylo než vypracovat druhý domácí ůkol. To už jsem vzala zkratkou:
Jsi zvíře. Jak se můžeš ptát,
co nejhorší je na pekle?
Kol dokola tam budou stát
tvý ušpiněný fusekle.
Pokud se nestane něco naprosto nepředvídatelného, přijdu přečíst pár svých veršů, jak jsem slíbila, a těším se na setkání se všemi, kdo budou mít trpělivost je poslouchat.
|
|
|
