GDY KIEDYŚ POWRÓCĘ
       – AŽ JEDNOU SE VRÁTÍM (pro Hanku L.)

[ALE JSEM (II)]

 

 

 

Až si to spočítám,

půjdu.

 

Já o patro výš,

Ty ani o schod dál.

Jen zůstaň si na rozcestí,

já nikde – a Ty tam.

 

Ten klíč nechám ležet pro kohokoli,

ostatní půjde se mnou.

 

A kdyby jen slova.

 

Kdo ptá se po povrchu,

nedohlédne dál,

kdo hledí na hladiny,

neumí číst hloub.

 

A kdyby jen slova…

 

 

Zítra se narodím,

já,

stará duše.

 

 

Ale už chci být dál…

 

 

                                                      Praha, 27. a 28. 8. 2019