|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
V oblasti školství a mezilidských vztahů je něco zanedbáno. Řeč je tedy o tom, jak se staví současný kapitalismus k různým oborům, ať už učebním, anebo s maturitou atd.
Dnešní děti jsou vychovávány proti řemeslné činnosti jako takové, jsou většinou „za každou cenu“ nuceny, aby šly na obor s maturitou, poté na univerzitu. V české společnosti se vytvořilo averzní podhoubí nejen vůči řemeslům, ale též vůči humanitním a estetickým vědám.
Z médií a diskusí se dovídám, že Česká republika potřebuje technicky zručné a exaktní lidi do rychlo stavěných montoven. Co se týče lékařů, tak mnozí odcházejí raději do ciziny, proto jsou odsuzováni veřejností, která by je nejraději viděla ordinovat v naší zemi.
Jsem toho názoru, že se české školství fašizuje, stejně tak pracovní trh. Jsou to vlastně dvě spojité „hydraulické“ nádoby, jež se vzájemně ovlivňují. Důvod, proč lidé netíhnou k řemeslu, je obava z neúspěchů vlastních potomků, vždyť se všude hovoří, jak je terciární a kvarterní systém velmi důležitý, ale často chybí základ s názvem poctivá řemeslná práce.
Rodiče dětí se právem obávají, nelze jim to vyčítat, neboť jsme rozkradenou republikou pro společnost s likvidačním kapitalismem, jenž nemilosrdně ničí lidské životy! Také lidé postižení a dlouhodobě nemocní zažívají hotové peklo! Opět tu máme lži, polopravdy a předsudky vůči nim!
Společnost doplácí na svou nenávist a předsudky ohledně četných zaměstnání. Již uvedenou problematiku by vyřešily motivační platy a motivační pracovní podmínky, k tomu se musejí změnit ceny bydlení, aby bylo přístupné – stejně tak zboží a dalších služeb.
Společnosti se nesmí hnusit řemeslná práce, stejně tak estetické a humanitní vědy. Prostě se jí nesmí hnusit jakýkoliv poctivý obor lidské činnosti, ať už je exaktní, anebo humanitní. Společnost po Sametu tak doplatila na svou hloupost a nenávist, když předala klíče rádoby politikům a oligarchům, kteří rozkradli tuto zem!
Náprava situace se zdá být nemožná, ale přece jen existuje – je v nás. Nesmíme si nechat líbit řádění „hnusného kapitalismu,“ a proto je třeba vyslovit jasné ne tomuto zhoubnému systému, dokud je ještě čas.
Václav Kovalčík
|
|
|
