|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Pohybujeme se v době plných sportovních výkonů, které na první pohled vypadají atraktivně, na druhé straně v sobě skrývají rizika, co se týče přítomnosti zakázaných látek v lidském organismu. Mnoho sportovců a sportovkyň muselo vrátit své medaile, poté se rozloučit s kariérou.
Přitom by stačilo dané komisi předložit pravdivý seznam léků a doplňků v pravý čas. Komise by pak rozhodla, zda má jít nominovaný sportovec na olympiádu, či mistrovství, anebo se nezúčastnit.
Jsem toho názoru, že pravdivým přiznáním daných látek by se zabránilo mediálním aférám, ale komise to bohužel nechávají až na poslední chvíli. Pravda se totiž objeví „pět minut po dvanácté,“ což je příliš pozdě, přitom by stačilo, aby se pravda objevila „5 minut před dvanáctou.“
Vzájemná spolupráce sportovců a komisí je tedy zapotřebí. Přiznáním léků a doplňků by se ještě před závodem vyřkl ortel, zda má sportovec, či sportovkyně nastoupit na závod, anebo jej povinně vynechat.
Možná to zní příliš komplikovaně, ale důležitá je prevence, která vede k jednoduchosti a přehledu o daných sportovcích, co konkrétně užívají za látky. Kontrola dopingu by byla tedy „5 minut před dvanáctou“ a těsně před závodem. Aktualizace léků a doplňků předem by byla samozřejmě povinná.
Myslím, že by se sportovní svět „odnaučil“ klamat a podvádět, navíc by se výrazně snížil počet dopingových afér různé povahy. Stačí jen zájem sportovců a daných komisí o „fair play.“
Václav Kovalčík
|
|
|
