"...

Major Hruška si znovu povzdechl.

..takže, jestli jsem to dobře pochopil, pane nadporučíku, vy žádáte zásahový oddíl URNA, 200 těžkooděnců, 1 helikoptéru, 2 kropicí vozy, nejméně 2 obrněná vozidla a mimo to všechno další na tomhle seznamu i uzávěru celé jedné městské čtvrti ..kvůli jednomu jedinému člověku, který se tam podle vás navíc jen „velice pravděpodobně vyskytuje", kvůli člověku, který je sice „v pátrání", který je ale zřejmě neozbrojen, ..., a který, pokud je mi známo, tedy alespoň prozatím, neublížil „ani" mouše - ba, dalo by se říci- právě naopak ?




Nadporučík Š. zlostně překousnul zápalku, kterou si do té doby nervozně posouval mezi zuby.


- Ale to individuum vážně znevážilo vážnost celého sboru policie České republiky - tedy, mimochodem, i tu vaši !  A to si máme nechat líbit !?


- Kdybyste do toho relativně starého případu neustále nešťoural, myslím, že by na to veřejnost již dávno zapomněla.. .


-Co veřejnost ! Ale já nemohu zapomenout !!  A mimochodem, to bylo  mých šest chlapů, těch šest, co po minulém pokusu jej zatknout připochodovalo zpátky pěšky přes půlku města bez kalhot,  s rukama nad hlavou, a ještě s bludem, že tak jít museli, jelikož je prý -on sám, jedinej- oblklíčil zepředu, zezadu, ze stran, a ještě zároveň i zespodu a snad i zeshora !


- No jo, no.. ..ale stalo se to naštěstí hned brzy ráno a ještě k tomu na Apríla, takže jsme to tehdy před medii jakž takž  uhráli.. .


- ... ale i tak si je vyfotilo nejméně několik desítek lidí včetně turistů, a to nemluvím o tom videu  toho americkýho zmetka, co na něj pořád nemůžete došáhnout, a co visí   na jútjůb do dneška !


-No jo, to souhlasím, to bylo relativně nepříjemné.. . Na druhou stranu se nám ale ten člověk  za to písemně omluvil, a podle mne projevil také značnou míru velkorysosti, když sice ty vaše lidi nechal vysvléci do spoďárů, ale veškeré jejich kalhoty včetně opasků a všeho příslušenství jim úhledně sbalil do uzlíčků, které si přinesli na zádech.. . A po tom pochodu se navíc všem šesti ztratily veškeré i do té doby prý nevyléčitelné neduhy, které za léta služby nasbírali .. ..jednomu tomu vašemu chlapovi přeci dokonce znovu dorostl ten prst na noze, co si ho sám omylem kdysi ustřelil.. .   A naše vozy také zůstali netknuté na místě, kde je ti vaši lidé zanechali, a tak dále.. .
.

Nadporučík Š. se neudržel, a uhodil pěstí do stolu.


-Že se nám ten lump tehdy písemně omluvil ?  Ano, drze si dovolil hodit dopis do schránky důvěry na naší služebně, a přitom ho nezachytila žádná ze tří skrytých kamer, které jsou do toho místa neustále zacílené !!  To by si tam někdy příště takhle mohl hodit kdokoliv kdykoliv cokoliv.. !  A ano, naše vozy s blikajícími majáky tam několik hodin zbytečně blokovaly dopravu, úplně netknutě. A že se jim -tedy těm mým šesti  -ztratily veškeré neduhy, a tak ?  A co ty světélkující křížky, co se jim všem objevily na čelech! Vypadají teď jako nějaké Matky Terezy !!, Za světla to ještě  jde, ale v noci je můžu poslat do akce jenom pod kuklama, protože jinak vypadají jako  hejno  čerstvě „..blahoslavenejch" jeptišek !!   A že jim ten grázl tehdy sbalil ty svlečené věci do uzlíčků.. !?   A co ta zauzlovaná hlaveň u každé pistole, co ty do jednolitého válečku spečené teleskopické obušky, co ta nezamknutelná pouta vhodná rovnou na odpis, co ty tasery, co místo výboje ženské lechtají v  rozkroku a všem chlapům v okolí způsobují několikahodinovou erekci, a co ta nevypnutelná Lennonova hudba ve vysílačkách, co ty pepřové spreje s ozónem a s  „vůní" levandule, skořice a fialek .. !,  téměř se zlostí zadusil. S fialově zbarvenou tváří se zvrátil do křesla, z hluboka popadajíc dech.



-Moment, pokud vím, jedna ta zbraň byla tehdy přeci úpně v pořádku.. .


-Mnó, začepýřil se nadporučík, to se tak nějak vysvětlilo, on se mně potom jeden z těch šesti přiznal, že si tu svou zbraň zapomněl v šupleti v kanceláři, takže ji u toho zásahu neměl vůbec u sebe. ..Pokutu za nedbalost jsem následně vyrušil s odměnou za záchranu svěřené zbraně a souvisejícího materiálu.. .


-No dobře. A co na to všechno naši experti ?


- Naši experti si vyžádali posudek z Akademie věd.


  - No a.. ?


- No, odtama nám zaslali několika stránkový elaborát, kde nám bod po bodu  dokazují, že to, co popisujeme, je buď důsledkem určité souhry náhod, nebo hromadné  halucinace, nebo dokonce snad přímo únavou materiálu, a tak.  Odtrženost od života jako vždycky, to se dalo čekat.  Ale to je pro nás přeci nepodstatné. Podstatné je, že nám tu volně pobíhá nějaké individuum, které si mizí a zase přichází do zadržovací cely, jak ho napadne, že si  telefonuje s lidmi, které vůbec nelze dohledat v naší databázi, že se -dle signálu jeho mobilu- během jednoho půldne nachází střídavě na několika kontinentech, nebo dokonce i na několka najednou - a občas to i vypadá, že je snad úplně mimo tenhle celej svět..!!  ..co když se toho chytí druzí ?  Musí přeci existovat způsob, jak tohoto, s prominutím,  pravděpodobně budoucího ..velezločince dostat také pod kontrolu !

-  Kde ale berete jistotu, že se nestane.. ..ehm.. ..něco podobného jako minule ?

- Úplnou jistotu samozřejmě mít nemůžu, ale.. .nadporučík se zatvářil tajuplně, sehnul se nad stůl, a téměř šeptem dopověděl: ..ale štěstí přeje metodickým, cílevědomým a vytrvalým, prostě takovým, jako jsem já. Potkal jsem nedávno jednoho, co za dvě piva nebo za rum v hospodě u nás v ulici předváděl, jak umí ohýbat čajové lžičky pouhým dotekem. Nedalo mi to, investoval jsem do výzkumu - a on při třetí lžičce přiznal, že už nemůže, jelikož je -prostě a normálně lidsky- unavenej ! U-n-a-v-e-n-e-j ! Chápete už ? .
Celý se rozzářil, a zase se prudce od stolu odtáhl, až židle zapraštěla.
  -Proto ty menší manévry -chápu, pro někoho nezasvěceného možná trošku směšné; počítám ale s tím, že při tom našem množství bude, bez nějakých srandiček, rovnou koukat nějak zmizet, při troše štěstí ho  ovšem -a to  až v tom horším případě - zachytí  naše zálohy ve druhém či třetím sledu !

 Napoleon po bitvě u Slavkova nemohl vypadat sebevědoměji, než onen policista v tu chvíli.




Major Hruška  chvíli hleděl trošku vyjeveně, ale rychle se vzpamatoval, jak se na služebně staršího sluší.  



- No tak jo,  dobře, domluvím Vám nahoře ještě jeden pokus, když jste si to již tak hezky předpřipravil; ..naštěstí ty naše obrněnce nemají žádné laufy, dodal si jen tak jakoby pro sebe.


.Rozloučil se s nadporučíkem. A přeci si pak ještě neodpustil jízlivé slovo, a hodil ho podřízenému na odchodu do zad jako zavírák, i když snad střenkou napřed:

 
 ..Ale, prosím vás, neberte na zásah žádné naše ženské.. .  Co když vám tentokrát přikáže svléci se od pasu nahoru !!

."