|
|
|
|
|
nes (Občasný) - 14.11.2012 > Řekla bych, že se konečně přestáváš ve své poetice skrývat. Nemám již tak silný pocit, co u tebe vždy:
že báseň je s tebou stále někde skrytá, kdy ty vykukuješ za záclonou s potutleným úsměvem a hned se zase schováš, a nakonec je jen ticho.
Ted mi prijde, poslední dobou, co tě tu čtu, že ty záblesky nahrazuje upřímnost, a ta je vedena prostým sdělení z osobního dojmu, na nemž báseň vznikla. Jakoby sis stoupla před okno, přestala se bát a odhrnula záclonu, a skryla se jen už občas v lehké ironii.
Celé je to však jistě dobré pro další tvůrčí rozjed. Jen přesto se nabízí uskalí do budoucna - aby nešlo jen o snadnost popisnosti.
| Doporučil
| | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|