Prázdná plocha budoucích otisků

Moře písku, hlíny i snů,

kolik k obzoru zanechá stop

vítr nebo pochod zoufalců?

 

Oči zavřené, v mozku bouře

poušť, co hledá smysl.

Duna při nekonečné pouti

jsem

netrpělivost šílená žárem

 

Nic nepřinesu,

beru i náznak naděje

propadání je nakonec cíl

písku hnaného vidinou

netrvat, nevědět