Padal sníh,

obarvený na nachovo,

tryskající krví,

z půdního otvoru ve zdi.

Oběšená láska,

není už možno zasahovat,

je to až moc veřejné tajemství.

S nádechem otrávené pravdy,

jedem věrnosti a touhy.

Pokus - však zmatení,

náraz - hrot se blýská.

Restartovat minulost,

mezipásmo bolesti.

Nechci, však musím.

Všechno a nic.

Není už možno,

znovu otevřít poprvé,

dveře již jednou vyvrácené.