Opona zakrytá.

Měchýř rybí.

Duše je.

Zrak co dovnitř vidí.

Naše hříchy, bolesti, pýchy.

Amfora křehká

plná emocí.

Kameny sbírané.

V půlnoci,

Kdy tělo spí.

Nehmotná je.

Občas bolí,

Posypaná solí našich činů.

Džinů z lahví puštěných

s tváří plnou šminek šašků.

Čistá je v moment zrození.

U někoho se nezmění.

Zůstává.

Zářivá, hřejivá…

až do návštěvy poslední.

Dámy spravedlivé

s jehlou broušenou.

Ostrou.

Hroty ty protnou stěny duše.

A ona…

Možná

pozná co je…klid.