A jestli prší? Zase přejde… ono i zmoknout je někdy třeba a někdy protrhat mraky na prsou, které tíží, když celý den nosíš masku klauna, který pokorně rozdává úsměv, pomůže, poradí, aby neměl čas, byť jen na chvíli, zvážnět ve tváři, zamyslet se, pohlédnout zpříma budoucnosti do očí, je tam jen tma a cinkot rolniček, který se postupně mění v noční můru…
Soustřeď se právě teď, jen na další krok, nemysli napřed, všechno je nejisté, všechno se kdykoli může změnit… Tak proč plýtvat silami pro sny i obavy, které se možná nenaplní?
|