Jo starý srazy před pár lety
s pivo-barony básníky
s poety kafé-flâneury
Příboje nadšení nad šiframi
beránčích vlčích rukopisů
trčících z podpaží
Hospody po půlnocí bleskově krystalizující
v úpěnlivě ječící nálevny
samá vyběrová sorta zhroucení
a citově proštípnuté existence
Poslední dobou je to jinak
spíš jen tak občas někoho potkám
náhodně se srazíme na ulici
kolega v žalu mě omrkává
tak trochu zadumaně
klade větné důrazy dost nejistě
neb prý slyšel o mně to a ono ehm
ale na plnou hubu toť se ví
nic konkrétního nesvitne...
A nejistota ještě zesílí
s mým úsměvem
po otázce co prý tvořím
co že mi kde vyjde
to už vážně vyprsknu:
Vycházím každý den v novém vydání
i s přílohou
a je to zatrachtile boží manuskript
říkám mu pracovně
Pancéřovaný ego