Plot v poušti (1)
1705 šel pouští hledaje prázdnotu. A usmíval se, protože duny se tříštily jedna o druhou pomaleji něž dny. Zrovna se chystal obrátit zpět v domnění, že prázdnotu našel, když spatřil plot. Čerstvě natřený stál uprostřed pouště. 1705 se zastavil. „ Měl bych ho přelýzt,” napadlo ho, ačkoliv plot na délku neměřil ani čtyři metry. Plot a 1705 stáli sami uprostřed pouště a hleděli vážně jeden na druhého. I ticho písku se ztratilo pod vážným tichem těch dvou. 1705 přelezl plot. Cítil se vítězně, když odcházel, aniž by si všiml čerstvé barvy na svých kalhotách.
|