Jak může B-h existovat, když se děje tolik špatných věcí? Říkávají na adresu věřících nevěřící. Jak odpovědět, soucítíme-li s jejich nepříznivým osudem? Pokrčíme rameny a přiznáme, jsme-li soudní, že nevíme. Stará obehraná písnička dokola přeskakuje pobrukujíc, že za moje špatné události může někdo jiný, ale za ty dobré vděčím jen a jen sobě. Jakože je každý strůjcem svého štěstí, tak platí i opak. Jak již bylo řečeno, náš pán B-h nám dává příležitosti a schopnosti. Pojďme se dále podívat na některé zlé události, které když nastanou, jeví se nám jako křivdy.
prvorození a ti druzí
Pán B-h je jediný a stejně tomu chtěl, aby bylo na Zemi. Přesněji řečeno v otázce prvorozených dětí. Ani si neumíme představit, jaké by to bylo mít každá rodina po jednom dítěti. Vyjma Číny, kde tomu tak doopravdy je. Mohli bychom tam zajet a sbírat informace, jak se takový systém projevuje ve společnosti. Krutá představa, když musejí dodržovat zákon jediného dítěte a v sousedních zemích se lidé množí, buď podle vlastního uvážení nebo jednoduše, jak se komu namane. Všimněte si, že ve společnosti a to už je hodně staré pravidlo, povětšinou vládnou prvorození. Do vínku dostali více sebevědomí a průbojnosti. Zkrátka a jednoduše by se měli postarat o rod. Další děti jsou již vychovávány s většími praktickými dovednostmi rodičů a tak mívají usnadněný vývoj. To je pozemská stránka věci. V rovině duchovní je to především fakt, že pán B-h má více práce s kombinací genomu rodičů poskládat je v nový, když už některé části (schopnosti a možnosti) byly využity pro prvorozené. Naštěstí lidský genom není jen tak omezený, aby došlo k závažnějšímu nedostatku informací. Hledají se podobné informace, které nahrazují již využité. Dochází k daleko složitějším vazbám. Složitost těchto vazeb se projevuje i na „povrchu“, tedy v charakteru člověka. Avšak mějte na paměti, že z devadesáti procent jsme formováni svým bezprostředním okolím (popravdě řečeno i tím vzdáleným díky médiím; určitě si dokážete sami představit, jakou roli hrají v našem životě a jakou váhu má to, zda-li přijímaný obsah je pravdivý nebo lživý). Podstatné také je, že další děti v rodině jsou náchylnější na různé druhy nemocí. Vedle zdravotních problémů jsou to i psychické poruchy. Druzí a další potomci častěji trpí depresemi, což ústí ve větší míru sebevražd. Nemůžu opomenout ani větší výskyt homosexuality, která jde s tímto tématem ruku v ruce. Jiný úhel pohledu a dvě roviny. První již byla zmíněna, tedy rovina kombinace s alternativními informacemi. Druhá rovina pohledu ukazuje, že kapacita systému je omezena. Pán B-h míní něco jako: „mít více dětí je čistě Vaše volba. Rozmnožujte se a množte se. Záleží jen na Vás. Připravte se ale na to být pevní.“ Představte si, jaká je to nepřímá úměra. Lidí, kteří věří v pána B-h, ubývá a počet lidí celkově roste. Pán B-h stvořil člověka k obrazu svému. Každý člověk může jednoduše zvýšit kapacitu systému tím, že k němu připojí své prostředky – víru, pokoru a lásku, jakožto prolnutí vědomí s nevědomím. Povětšinou neskromně žádáme více než nabízíme. A peníze to předešle jmenované nestojí. Možná proto je to ještě těžší. Nabídnout něco ze srdce, být ryzím člověkem a děkovat pánu B-h. Za vše i za ochranu a dohled. Spojí-li lidé své nehmotné energie více než dosud (tedy nebudeme se řídit striktně náboženskými směry, ale uznáním B-h svrchovanosti v sobě samotném jakožto jednotlivá buňka v organismu, řídím se prostřednictvím tolerantního vztahu člověka k člověku), podporovanému systému se odlehčí (nezahlcuje své funkce lidským rádoby tesknem) a bude mít na každého z nás ve svých vroucně „poskytovaných službách“ více času.
…
Nasimulujme si nyní případ dítka, kterému se doma přemnožili mravenci. Původně přilákané, dál krmené sladkými šťávami, nyní chované v akváriu. V nestřeženém okamžiku se však dostávají ven a začínají obývat rozsáhlé dosud neobývané plochy, které přímo vybízejí k rozpínání rodu. Dopřávají pudu množit se, konají tak geometrickou řadou. Přijde k akváriu, kde zbylo pár mravenců, které ihned zavře. Ti, co utekli, se časem projeví ve své ničivé produkci. Prvotně jsou naprogramovaní na spotřebu. Těžko mravencům domluvíte, aby se vrátili. To si zkrátka nejsou schopni uvědomit. Dochází mu, že musí zakročit. Pozdě! Už na to přišli máma s tátou. Jsou, jak se patří, mnohem radikálnější. Máma ihned běží koupit jed na mravence. Zbytek dokoná táta. Jejich pozornosti však neujdou ani mravenci v akváriu. Přistoupí k němu a trvají na tom, aby i oni byli vyhubeni. Dítě oponuje, že jsou to jediní, kteří tam zůstali, ačkoliv mohli také utéct. Skoncovat s nimi nebo zachovat rod? Zamysli se nad souvislostmi a odpověz si každý sám.
dobro a zlo
Jaké to extrémy - vyhraněné názory. Vesměs každý člověk, ať již uznávající nebo ne B-h existenci se bude s největší pravděpodobností klonit k názoru existence zla v podobě zosobněného člověkem nebo věřím, a to častěji, zastoupeným někým jako je samotný Satan. Zastoupit ho někým, kdo těmito zlými emocemi disponuje a dělá mu radost činit zlo především mě samotnému a kéž by i druhým. Zlo na ulicích, zlo v nás samotných. Každý vidí zlo jen jako samostatný prvek. Zlo – temno, nářky, utrpení, bezmoc, úzkost, diktát, ponížení…
Jdeme dál. Za vším tedy hledej ďábla? Jaká chyba lávky, přes kterou kráčí ten, kdo tomuto věří. Dobro a zlo tvoří celek. A takto fungujícím celkem může být pouze systém pána B-h. Pán B-h disponuje „pevnou rukou“, která dokáže udeřit na lid svévolný, tyranský a za větrem se pachtící. Možná, že takoví lidé jsou mistři převleků a kličkují životem, jak se dá. Nicméně celý život musejí před něčím utíkat. Když ni před pánem B-h, tak před sebou samým. Ani si nedovedou představit, kolik je to stojí sil. Když se ale o ně chtějí mermomocí připravit, ať tak činí. Ono to bez tak na ně jednou dolehne.
Pojďme postihnout stránku pohledu temné síly. Barvitě si jistě umíte představit, jaký na svévolníka přijde B-h trest. Podle dosud přetrvávajícího mylného výkladu, je to protipól pro pána B-h. Šup tam s lidmi hříšnými. Jenže hříšní jsme všichni do jednoho.
Jsou zde i méně vysvětlitelné věci, kterým věří okruh lidí jako satanisté. Samotných se jich obávají a jsou před nimi v pokoře. Jaká to ironie osudu, že právě temní satanisté jsou vyznavači pána B-h! Nevěříte? Stále si říkáte, jak by mohl být pán B-h, prezentovaný církvemi jako pán B-h milosrdný, dobrotivý, něčeho takového schopný? Něčeho, po čem člověku vstávají hrůzou na hlavě vlasy a tají se dech? Je to jednoduše tím, že pán B-h je systém, který obsahuje kromě přirozeně dobrých věcí i ty negativní, jichž se využívá k přeměně zla v lepší. Kolikrát už jsem zmiňoval nepředstavitelný NIIN. Jeho místo je i zde. Satanisté, ač zlem ošlehaní, jsou veskrze velmi citliví lidé, kteří se dokáží napojit na subsystém NIIN. Dokáží vnímat noc (posmrtný „zlý sen“ plynoucí ze soudu nad duší) v její pravé, nezvratitelné podobě. Jaké „peklo“ bude asi prožívat takový člověk, který na Zemi někoho celý život pronásledoval, zraňoval nebo dokonce zabil…
Díky ti pane B-h, že jsi tak dokonalý a chráníš nás od nejdestruktivnějších formací. Dostalo by se nám jich tolik, kolik bylo v historii vražd, nářků atd. Ovšem, že tak přímo ne. Pozemsky řečeno jsou recyklovány v energii proforma. Dostalo by se nám jich ale tolik, kolik jich je aktuálně v NIIN zastoupeno. A není jich tam zrovna málo, neboť procházení NIIN není omezeno pozemským časem. To, že se duše tyrana dostane do NIIN dejme tomu v roce 2007 a je nazpět vdechnuta klidně o 20 let nazpět, aby se sám se sebou setkal v jedné z mnoha osudových výzev, je pro nás prostě nepochopitelné. Jak říkám, v posmrtné fázi neexistuje vlastní čas, i když všechno má svůj řád a je to akurátně načasované. Subsystém je vyjádřen intenzitou, mírou přijetí, pokorou a reakcí. I duše pracovně použitého tyrana lze změnit. Ona se také transformuje. Nezmění se přímo v beránka, to by znělo příliš hodnostářsky. Sluší se říci, že to není naprogramování proti vlastní vůli duše, nýbrž a jen přijmutí pokorou. Člověk je od přírody smyslový. Jak vstupuje v roli ve společnosti, tvoří vzorce chování na základě hodnocení dobro vs. zlo. Přijímá-li cizí hodnocení ztotožněním, nechává se vtlačit do soudu, vesměs ústícího v nenávist. Sám sebe vtlačí do míst, odkud není návratu.
|