Útržky paměti
Jedním dechem světlo exponuje negativa noci.
Prsty snímají otisky z hladin zrcadlení.
Útržky paměti - papírová loďka.
Navzdory nezvratnosti času
vyplouvá.
Na břehu převozník na peníz marně čeká.
Nestačí strhnout z krku část runy,
bronzový zlomek léta.
Možná ten den,
kdy nahoře je modře rozestláno.
Pihaté, drzé, slunce a starý muž.
V očích mu pomrkává ráno.
Slaměné slunce za krempou.
Suše ševelí listy ve vinohradu.
Možná jiný.
Kdy, ke krajce se špendlí smích.
Nic zvláštního, prostý pocit.
Kousek nebe uprostřed runy zkamení…
|