Potmě do dějin
Den se nám narodil
A my se narodili jemu
Divil se? Snad se nedivil
Nebylo ani čemu
Venku čas kuropění
Zde burácení v kleci
Krev žití v hloubce v žilách
Nepřestávala téci
Událost potmě vešla
Bez oklik do dějin
Jako by sama sebe brala
Na svůj laskavý klin
V přehozech různých barev
Oděná ledabyle
Nám zjevila se bosá
Pravdivý obraz chvile
Její vlak pojede někam
Někde nabere dech
Po trati ve skaliskách
Sjede jak po schodech
Den zůstal dokořán
A jemu na počest
Věštkyně pilně věštily
O víc než o stošest
V hlavě jednoho světa
V procesí zauzlin
Jen prostá věta potmě
At´vejde do dějin
|