|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bolí mě srdce a vzpomínky pálí,
pláč se mění ve stýskání,
proto všichni, co mi lhali,
jsou u mě již nevítáni.
V hlavě mám zmatek ze společnosti,
radši bych, by supi hlodali mé kosti!
Tahle společnost, tenhle svět,
to je jen zmatek nad zmatek.
Člověk je v něm pouhá loutka němá,
svým způsobem na nic právo nemá.
Nejdřív má pochyby,
že jde jen o chyby,
ale jednou zjistí sám,
že celý svět je pouhý klam.
Že je to bohapustá změť lží a zloby,
prostě sedí to do naší doby.
A když se to vezme kolem a kolem,
každý druhý člověk je volem.
Otevři oči a světlo do duše vpusť,
dobrému člověku ublížit nedopusť.
Je tady otázka,
proč ztrácí se láska?
Proč lidi jsou chladní,
a jiní jsou zase vadní?
Čeho od světa dočkat se chceme?
Proč vlastně nenávidíme a proč milujeme?
Proč v našem těle zloba stále žije?
Proč se s námi dobro tolik bije?
Kdo po takovém světě touží,
či společnosti, která jen lidi souží?
Já nevím jak vy ostatní,
mě v hlavě jen ta zloba zní.
Prostě nemám sílu tomu čelit stále,
ani zvednout hlavu a pokračovat dále.
Prostě nejsem schopna pochopit život tohoto světa,
prostě nejsem schopna, každý je pro mě sketa!
|
|
|