|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Citů svých se bojím
a strach ve mně sílí,
nad propastí stojím
a smysly mé šílí.
Mám děsivý strach,
že jednou – později,
změním se v prach
a ztratím naději.
Že ztratím to, co jsem milovala,
že ztratím vše, co kdy měla jsem,
že nesplním , co jsem slibovala,
že nebude stačit mi na to den.
Že nebude mi život celý stačit,
ke všemu co jsem kdy chtěla,
že navždy budu muset se tlačit
o kousek tvého těla.
Mám strach, že mi utečeš,
že staneš se cizí.
Z mých spárů se vyvlečeš
a láska, že zmizí.
Bojím se o tebe
a bojím se o nás,
dívám se na nebe,
pod námi propast.
Bojím se, že spadneme
a skončíme každý sám.
Zatím se milujeme,
ale co když je to pouhý klam?
|
|
|
