Leodegrance (Občasný) - 1.5.2006 > To srovnání, jak které jazyky pracují s rýmy či asonancemi a se zvukem obecně, je rozhodně zajímavé a překladatel by na to měl určitě brát ohled. Kdo je k vlastnímu jazyku vnímavý a přitom překládaný jazyk neovládá, musí se nutně spolehnout na překladatelovu invenci. Záležitost formy navíc není jen v rýmu, ale spíše v metrice obecně. Na vnitřním uspořádání jazyka závisí normování počtu slabik nebo přízvuků nebo obojího. Je na překladateli, jak se popere třeba s ruskou tónikou nebo polskou sylabikou a převede ji do sylabotónické češtiny, nebo se pokusí metrický systém zachovat. O problémech překladu tu byla pěkná diskuse, když Jonáš a Ariel a ještě někdo, že by Naty?, překládali Paula Celana. Pokusím se to najít. I když němčina není špánina :o)
Body patří myslím nejen překladu, ale i autorovi.
