Hrnek
Starý oprýskaný hrnek položila
na stůl,jeho léta se dala spočítat na každé puklině.
Najednou si uvědomila,že je sám
tak jako ona.
Pohladila bílý porcelán a zatoužila,
aby nebyla sama.
Ohlédla se-telefon stál na svém místě,
jen kdyby někdo zavolal,ale kdo?
Kdo bude volat,když nikdo nestojí
o oprýskaný hrnek?
Bláhová-jsi doma a nikdo nezná
tvoje nové číslo.
Říkala si a tajně doufala,že někdo
najde právě jenom ji
v telefonním seznamu.
Pozvedla opět hrnek a připila prázdnu
na zdraví.
Na čistém,bílém ubrusu zůstala slza. 1997