Jsou noci, kdy měsíc je jak míč
já jsem ho potkala, vážně, na ulici
chtěla jsem ho kopnout do brány
on však byl tak do hvězd zabraný,
že nedbal toho, když dala jsem si
ruku k líci a zpívala mu halalý.
Tak jsem ho odnesla na zahradu
a dala k růžím jako lampičku
on však za malinkou chviličku
odskočil až do jezírka k rybkám malým,
já však je raději do stínu halím,
aby kočka toulavá nechtěla
jejich ploutvičku.
Jsou noci, kdy není vidět ani hvězda lampička,
já v tuto chvíli cítím se být maličká,
pak odnáším si mraky do spánku
a říkám toulavou si říkanku-
jsou noci, kdy měsíc je jak míč….
|