v slabinách pálí pomyslná jehla a ještě víc
v kapradí podél cest klíšťata sají z krve
síla se půlí
dám ti svou
mláďatům v mysli rudý křest jsem stádu k vůli
kdo to kdy viděl lovit koně jednou tě uštvu budeš plivat plíce
čarodějnice ďábla milá podél cest sotva může lézt
je slinou v sněhu stopa bílá
prospala jsem několik týdnů učím se znovu chodit
těžko se zuby zanoří do srnčího masa které by sebou ještě chvíli potom poškubávalo když mi podkovy zvoní o kameny o kořeny jenom tupá rána
a ve skoku mě strhnou k zemi
opila jsem se vodou z černé louže a dlažba mi obrostla tlapy
hejkal mi zpívá sluneční písničku přidalo se k ní černobíle snění o půltónech a na severu zapálili dvě barevné svíčky
zpřetrhala jsem šlachy snahou dohnat se a oslepla jsem
i proto vidím ve tmě |