voním po rybině

a doušky tmy jsou dotažené do konce;

nehlasí se hladina rybě,

když osychá?

a tma, když se táže

je tu někdo pro ni? je?

hnout kalem,

i když porát voním po rybině

a volám po změně

vyženu si samoty na dno

a zuby nehty

budu se držet:

odtažená jako ta tma