už je blízko k tísni skel

den prsty přesahuje noc

a ještě se v nocích tvých

zdá

ještě se něco

v nocích vytýká

* * *

Skřípe zeď, když se převaluje. Pak

ráno planiny otékají

i pošplíchaná krajina v půli pohybu ustrne —

nyní lidi kulminují v potopu

z hrubých úst

jsou vyneseny

potom noc je natolik osiřelá

kolik hlasů zavírá se do sebe?

Pohlaví noci má cosi z panny

mlčí se

tehdy brzy se stmívá

když noc dnem je potřísněna