Jan
Bolívar Pohořelický
Soud
OSOBY:
Sudí
Sudička 1
Sudička 2
Sudička 3
Děvčátko
Svědek
Slouha
Hlas z reproduktoru
Soudní síň, dlouhý dřevěný stůl.
Vlevo místo pro žalobce zaujímá sudička 1. Na pravo místo pro obhájce zaujímá
Sudička 2. Za stolem na zdi visí reproduktor, který se při každém svém výroku
zjevně chvěje.
Hlas z reproduktoru Začíná
první přelíčení, prosíme přítomné aby povstali.
(přichází Soudce; je
to mohutné chlapisko orangutaního typu, vousatý, chlupatý, zrzavý brejloun, má
bezmála dvě stě kilogramů čisté váhy, rozhlíží se po hledišti, v okamžiku
zjednání absolutního respektu dává velmi direktivně povel k posazení; zároveň s
dosednutím jeho monumentální zadnice na masivní soudcovský stolek dopadá
nicotné kladívko v taktéž masivní soudcovské ruce na dubovou podložku - tři
krátké ale věcné údery)
SUDÍ Tááák!
SUDIČKA 1 Tááák
Tááák!
SUDIČKA 2 Tak
Táák Táák!
SUDÍ To
bychom tedy měli.
SUDIČKA 1 To tedy
měli!
(Sudí si vytahuje z
příruční brašny líčidla a počíná si nejprve čistit póry, posléze aplikuje
klaunskou bělku - líčí se jako Pierot)
SUDIČKA 2 Měli
bychom to...
(V okamžiku přerušení líčícího
procesu rozčilený Sudí zuřivě zabuší paličkou o destičku)
SUDÍ Přelíčení
začalo!
SUDIČKA 2 Pardon!
SUDIČKA 1 Prý
pardon!
Hlas z reproduktoru Začíná
první přelíčení, kdo se nám nedostavil?
SUDIČKA 1 Slavný
soude, máme zde očividný zločin!
SUDIČKA 2 Vidí-li
vaše oko, pak tedy jaký?
SUDIČKA 1 Nedostaviti
se k soudu je stejně trestuhodné, jako se k soudu dostaviti nevhod!
SUDIČKA 2 Trestuhodnost
tu posuzují jiní!
SUDIČKA 1 Stejně
tak by se měla trestat pasivita svědků přihlížejících zločinu.
SUDIČKA 2 Máte na
mysli někoho konkrétního?
SUDIČKA 1 A dále
také zaslepenost úřadů, kteří dovolují kráčet po našich ulicích takovým, kteří
jsou se svědky za jedno, či dokonce jsou s nimi pokrevně spřízněni.
SUDIČKA 2 Vaše
teta si ale kapra nikdy nekoupí.
SUDIČKA 1 Proti
tomuto argumentu nezbývá než se ohradit, slavný soude, protestuji, kapři i jiná
suchozemská havěť do soudní síně nepatří a kdyby...
SUDÍ (je již plně nalíčen, včetně rudě
omalovaných rtů; prozpěvuje si) …Kdyby tady byla taková panenka...
Hlas z reproduktoru Začíná
první přelíčení, už je tu!
(obě sudičky projevují známky
očividného zděšení)
SUDIČKA 1 (zakřičí) Už je tu!
SUDIČKA 2 (šeptem) Už je tu!
(Ke stolici obžalovaných přichází
subtilní rachitické děvčátko s copy a černými brejličkami, po jevišti se
pohybuje značně dezorientovaně)
SUDÍ Opravdu,
už je tu! …která by mě chtěla…
SUDIČKA 1 Slavný
soude, všichni ji tu známe, nemá cenu abychom chodili dlouho kolem horké kaše.
Dotyčná zde přítomná se dopustila zejména zločinu…
SUDIČKA 2 (skočí jí do řeči, obě dvě sudičky mluví
přes sebe) Slavný soude, všichni ji tu známe (ukazuje na SUDIČKU 1), nemá cenu abychom chodili dlouho kolem
horké kaše…
SUDIČKA 1 …morálního
úpadku dle paragrafu 851, hlava 5, zákona číslo 392 sbírky o zachování mravní
identity…
SUDIČKA 2 …dotyčná
zde přítomná se nemohla za žádnou cenu dopustit zločinu morálního úpadku dle
paragrafu 851, hlava 5, zákona číslo 392 sbírky o zachování mravní identity…
SUDIČKA 1 … čímž
se vystavuje trestnímu stíhání, s trestní sazbou pět až třicetosm a půl
roku nepodmíněně, či k peněžitému trestu, dále přichází do úvahy tělesné
zohyzdění či prodej jejích občanských práv ve veřejné aukci.
SUDIČKA 2 …neboť
zločin morálního úpadku popisuje paragraf
392, hlava 89 zákona číslo 851 sbírky o oživení tradic moravskoslezského
kraje a navíc bych chtěla podotknout, že zásadní zůstává věc možnosti trestu,
neb u tohoto paragrafu je zmíněna pouze možnost tělesného zohyzdění a prodeje
občanských práv, jmenovitě se zde uvádí (bere
do ruky tlustý spisek a cituje)… v případě trestní sazby tělesného
zohyzdění se počítá s trestem useknutí prstu, prsu, kastrace, propadnutí sluchu
či zraku.
SUDÍ Za
těchto okolností asi nemá smysl trvat na dogmatickém výkladu litery zákona,
zachovejme se tak jak předepisuje vyhláška číslo 425 z roku 1834 o náhledu
na soudní jednání z pozice nezúčastněné osoby. Zbavme se zde přežitků ich
formy a zkusme na to nazírat kadlubem sein. … přitom pannou býti.
SUDIČKA 1 Dovoluji
si souhlasit, nazírejme na to zcela očividným a nezpochybnitelným kadlubem, ať
víme co má mrška za lubem.
SUDIČKA 2 Slavný
soude, protestuji, obžalovaná má za lubem pouze odvrácenou stranu své strany
přivrácené, jestli mi rozumíte, zkrátka její vina pramení pouze z pramene
poznání neviny, jestli jsme tedy schopni o jakékoliv vině v případě takto
nevinně vypadajícího děvčete, kterému již jistě táhne na třicáté léto, vůbec
hovořiti.
SUDÍ Nechme
toho hašteření a podívejme se na tu věc svýma velkýma blankytně modrýma
kulatýma zabrýlenýma očima. Nechť promluví obžalovaná. (Všichni přítomní se obrátí na děvčátko 10… 20… možná dokonce i 30
vteřin dokonalého ticha, přerušovaného pouze velmi hlasitým dramatickým dechem
amplionu)
DĚVČÁTKO (posléze nesměle a potichu zapěje)
Kdybych já ti měla…
SUDIČKA 1 (vyskočí jako čertík z krabičky)
Protestuji, to je irelevantní, spekulativní, krajně nekonstruktivní a celkově
bezpředmětné!
SUDIČKA 2 Zas tak
bezpředmětné se mi to nezdá, myslím, že to mělo navíc i podmět, přísudek,
příslovečné určení času, místa i způsobu, zkrátka všechno, co má správný sonet
mít, aby byl dostatečně sdělný. Ostatně Freytag nás na každém našem kroku po
prknech právních otázek přesvědčuje o relevantnosti takovýchto výroků.
SUDÍ Zamítá
se.
SUDIČKA 1 Ano,
musím vám dát ve všem za pravdu, slavný soude, obžalovaná se zamítá ve svých
představách, které je nutno vymýtit z její mysli a to s okamžitou
platností od přečtení rozsudku v původním znění i s titulky… (je přerušena reproduktorem)
Hlas z reproduktoru Nyní přistupme k prvnímu bodu obžaloby… (začíná velmi zásadní hudebně rytmicky
choreografická figura; vždy po oznámení bodu obžaloby – tedy nejprve prvního
bodu – vstane nejprve Sudička 1, suverénně zaskřípe zuby – v případě že
herec není dostatečně herecky vybaven na skřípání zuby, je možné nahradit
skřípání nehtů o tabuli, stůl či kovového předmětu o sklo; jak si to režisér
inscenace zdůvodní je mi lhostejno, důležitá však zůstává výrazová i rytmická
kvalita tohoto zvuku, jenž má za úkol vztyčiti veškeré ochlupení publika do
polohy „pozor“ – v návaznost na ní Sudička 2 roztrhne papír a nakonec Sudí
klepne jedenkrát paličkou.) Nyní přistupme k druhému bodu obžaloby… (tak to pokračuje dále – při druhém bodu
obžaloby zaskřípe Sudička 1 dvakrát, Sudička 2 roztrhne dva papíry a Sudí
dvakrát klepne kladívkem – v tomto řádu se dostáváme až ke čtvrtému bodu
obžaloby, kdy se celý tento rituál rytmizuje do rytmizuje – opět ponechávám
libovůli režisérově jaký rytmus bude do jeho inscenace zanesen, ovšem dovoluji
si vřele doporučit rytmus Brahmsova Maďarského tance. Soustředěná rytmická
variace končí zuřivým bušením kvílením, skřípáním atd. a velmi znenanáhla,
jakoby utnuta utichá. 10 sekund ticha)
HLAS Z REPRODUKTORU Pozor,
pozor, hoří, hoří…
SUDÍ Obžalovaná
povstaňte!
DĚVČÁTKO …syna
vychovati…
SUDÍ Žádné
výmluvy, hrajeme o čas, tady jde takříkajíc o život!
DĚVČÁTKO …přitom
pannou býti…
SUDÍ Zkrátka
a dobře proces se odročuje z důvodu zásahu vyšší moci, jmenovitě ohně!
SUDIČKA 1 Irelevantní!
Oheň, voda, vítr být!
SUDIČKA 2 Moje
mandantka očividně souhlasí! Na krku nést známky blíženců.
Zmatek nad zmatek, všichni se
snaží vyběhnout z místnosti, prchajíce před ohněm. Pouze děvčátko setrvává
nehybně stojíce na svém místě. sudí běží jako první, chápaje se po hasicím
přístroji na stěně. V okamžiku, kdy se Sudička 1 chystá hasičskou sekerou
(kterou mimochodem velmi obratně vytáhla zpod své lavice) rozsekat dveře
vedoucí ven, ozve se opět reproduktor.
HLAS Z REPRODUKTORU …to
byla zkouška rozhlasu, opakuji, to byla zkouška rozhlasu!
Všeobecné uklidnění. Každý se usadí na své
místo.
SUDÍ Již
není pochyb!
SUDIČKA 1 Již
není pochyb o vině obžalované.
SUDIČKA 2 Již
není pochyb o nevině nespravedlivě obžalované.
SUDÍ Prosím
o klid, před vynesením rozsudku předávám slovo obžalované, prosím, hajte se.
DĚVČÁTKO (zpívá Píseň o prospěšnosti hrabošů - hudba
P. Dessau)
Jednou
jeden malý hraboš
potkal malou hrabošku
vydali se spolu na pouť
na držtičkách škrabošku
Hraboš
se jí snažil sbalit
ona mu však nedala
chlapík nevěděl že potkal,
převlečenýho potkana
Svět se
točí dokolečka
s hraboši i potkany,
celá tahle bujná smečka
vlezla mi dnes do vany.
(hudba hraje dál,
ovšem trochu jiná, dynamičtější, monumentálnější, oslavnější)
SUDÍ Slyšeli
jsme názor obžalované, nyní vyslechněte rozsudek:
Jménem republiky, státní soud v tam a tam, uznal po hlavním přelíčení,
provedeném dne toho a toho, uznal takto, právem. Obžalovaná tato ta, narozená
onde a ondy, zaměstnáním tím a to, bytem kdesi, je vina, že se v době do
svého zatčení a to i na jiných místech, na našem území i mimo ně, spolčila
jednak navzájem, jednak s dalšími osobami k pokusu o zničení
samostatnosti naší samostatnosti a o rozvrácení zřízení jejího zřízení a že
vešla ve styk, jednak přímý, jednak nepřímý, přičemž:
vyzvídala, jednak přímo, jednak nepřímo a cizí moci vyzrazovala jednak všechna
tajemství, jednak jenom některá a zároveň byla členkou organizace, jejímž
úkolem bylo jednak vyzvídat, jednak tajemství.
Odsuzuje se k trestu nejvyššímu možnému i nemožnému.
Odůvodnění: Z doznání obžalované a výpovědi svědků: A. B., C. D., E. F.,
G. H., Ch. I., Jiřího Kajínka, L. M., N. O., P. Q., R. S., T. U., Voskovce a
Wericha, X. Y. zjistil soud tento skutkový děj:
Když byl v oněch památných dnech odražen poslední pokus o návrat ke
špatnému systému, byla tím zločinným živlům vzata poslední možnost
k pokusu provésti restauraci starého zlořádstva vlastními vnitřními
silami. Změnili proto formu a methódy boje. Jestliže do té doby využívala při
své rozvratné činnosti a sabotování svých legálních posic, zaměřila se poté na
jedinou možnost návratu zlořádstva a to silami zvenčí, totiž intervenční válkou
jednak mocností, jednak nemocností proti nám.
Zatímco my, věnujeme se zde usilovné práci, osnuje ona společně s nimi
všechny formy škůdnictví a rozvratnictví. Zaměřuje se na část svých spojenců,
kteří zůstali doma, jako zbytek poražených. Neustále se snaží připravit zde
půdu pro zločinný útok proti nám tedy táboru pravdy, v čele s Pravdou
samotnou.
HLAS Z REPRODUKTORU Pozor,
pozor, hoří, hoří…
(všichni kromě děvčátka po sobě hodí
významným pohledem, jako že je jim jasné, že se opět jedná o pouhou zkoušku
rozhlasu; děvčátko hledí do země)
…to není zkouška rozhlasu, nejedná se o cvičení, požár se šíří… (chrčení skřípot, z reproduktoru se
začíná halit těžký černý dým, jež vzápětí zachvacuje celou místnost)
K-O-N-E-C