Ticho,
v bývalých očích ozvěna,
náhlý případ nebytí
tenká čára
zeď zoufale tápající
po vlastním základu
obsažen ve svém refrénu
zní
Stín,
míhající se větev, neklid
studený nezájem, jen soucit
paže letící vzhůru
mezi kruhy není místo pro pravý úhel
pouze plocha
nic neříkající beztvar
touha co se nedá spočítat
úder,
který se nevrací
hodnotící hmmm
marnost odpovědi na otázku, která je rozkazem
mlčení.
jediná volba nevysychající inspirace
potlesk
body za ticho, když je očekáváno finále
na prázdno nemá odpověď
bouřlivé nehlučno
hlubokých nesmyslů,
Země, Měsíc, pokrok, Bethoven,
umyté ruce, čítanka v binárním kódu
encyklopedie pojmů
co dál?
Uvnitř stále žijí lvi