Kde divoké růže rostou,

                                    tam rád bych tě vzal,

                                            v ten sad.

                                    Tam vedouc si tě za ruku

                                    bych jej žárlivostí nechla vzplát,

                                    že krásnější květ než tam dokáže

                                      pod sluncem zrát.

                                      A zavistí by plál ten sad.

                                      Až trny jedovaté nenávistí

                                      by uchvátit tě chtěly.

                                      Já rád bych pad pro ten tvůj smích.

                                      Pro tvé oči, pro tvůj chlad.