|
| |
 |
Panenka
Autor: Viky () - publikováno 18.5.2001 (00:12:54), v časopise 28.5.2001
|
|  |
Už třetí den hustě prší. Z těžké mramorové oblohy se spouštějí provazy studených slz nadcházející zimy. Koruny stromů nemohou ochránit před vodou trsy trávy, které se léta živí ze stejné půdy jako kořeny stromů. Tu a tam větve zaslechnou klapot páru podpatků, který se v posledních dnech vždy rychle vytratí. A pak se znovu ponoří do svého polospánku.
Pod jedním ze stromů stékají kapky po bezvládném tělíčku. Obličejík obrácený k zemi se začíná utápět v bahně. Zcuchané vlásky a špinavé šatičky jsou naskrz promočeny. Pod tělíčkem našel svůj úkryt opozdilý brouk."Panenko, kde ses tu vzala? Zapomněly tě tu děti při hře? Znelíbila ses nafoukané holčičce? Vyhodili tě jako starou a nepotřebnou hračku?" Ne, panenka nikoho neposlouchá. Sní o světě, kde hračky pro nikoho nestárnou a nikdo jimi nepohrdá. O světě, kde zní melodie hracích skříněk, k nebi se vznášejí pestré balonky, všechny panenky nosí bohaté bílé, modré a zlaté šatičky a lokýnky plné stužek a každý medvídek má kožíšek z nejměkčí plyše. Sní o světě duší mrtvých hraček.
|
|
|
