Dálka
Ty, všemohoucí pane z vesmíru,
ty, v něhož věřím, si hovíš ukryt
v dálce pro nás neznámé, pro nás
stěží představitelné. Ty, pane, prosím,
vyslechni mne, věřím v tebe a věřit nepřestanu.
Vždyť mezi mnou a tebou, pane, je prostor,
daleký prostor plný jakési energie, tou mne
ovládáš, já však, pane, nechci být pouhopouhá loutka,
chci být svoboden v konání svém i osudu.
Kéž by se mi přání vyplnilo, pane, svobodu
myšlení nám dej a nedrž nad námi ochrannou ruku,
vždyť, my, lidé ubozí, nejsme s to si tvé
ochrany vážit, pane, máme-li vymřít,
pak ať je to hned teď.
Neprodlužuj naši agonii, pane.
|