Skončili jsme umrzlým Oskarem

křísila jsem ho

čajem, vodkou, rumem

měsíční tříští

pro jistotu zase čajem

křísila jsem ho

a on ne a ne pohnout

velikou hlavou

mé Slunce leželo

nadobro průsvitné

ani mi nevymočil

srdce do sněhu

to se tak dělá

když není důvod

mlčet

pan balkón se rozchechtal

nad naivitou provazochodkyně

smrt prý řeže lana

čistě ze sportu

tak jsem upadla

a co?

Slunce stále naležato

ne a ne vstát

pan balkón se snažil

mě ukolébat

škobrtla jsem o něj sirkou

napolo ve spánku

přihořívalo...